Historie Livigna

Livigno je dnes mezi lyžařskou komunitou známé po celé Evropě, ne-li i po světě. Nebylo tomu tak ale vždy. Obec svou slávu získala až ve druhé polovině dvacátého století. Prvotní osidlování nebylo jednoduché, vždyť se nachází v horském průsmyku s nadmořskou výškou překračující 1800 metrů nad mořem. Proto skutečně první osidlování nastalo až kolem roku 1000 našeho letopočtu. A to čistě ze strategických a vojenských úmyslů. V 17. století dosáhlo od vládců Graubündenu z Valtelliny udělení právní a ekonomické autonomie. To byl pro místní obyvatele velmi významný historický krok. V roce 1805 pak Napoleon prohlásil tuto oblast za celně uzavřenou. Především z důvodu nepřístupnosti v zimních měsících. Díky tomuto aktu bylo umožněno celoroční obývání obce.

Novodobá historie Livigna se váže k roku 1910, kdy bylo fakticky připojeno k Itálii. Připojení však doznalo úplné právní platnosti až v roce 1960. Podle čl. 3 odst. 1 celního kodexu z tohoto roku má Livigno zvláštní výsadu. Je vyňato z celního prostoru Evropské Unie a Itálie. Jedná se tedy o bezcelní zónu. Zajímavostí je, že Livigno bylo do roku 1951 vždy minimálně na 5 měsíců odříznuto od civilizace. V dnešní době to už však naštěstí neplatí. Dalším důležitým milníkem byla šedesátá léta. V té době byla značná část města zatopena, aby ustoupila výstavbě umělého jezera Lago di Livigno.